Jiří Bartůněk / TRALALA

Galerie Bunkr – Most Vás srdečně zve na výstavu

Jiří Bartůněk / TRALALA

Zahájení se uskuteční v sobotu 23. května 2015 v 18°° (výstava potrvá do 16.6.2015).


Prof. Jiří Bartůněk (*1946) patří mezi uměleckou osobnost známou nejen v regionálním, ale i národním kontextu. Dominantně se věnuje malbě, kterou je schopen pojímat ve vysoké formální úrovni s neobvyklým citem pro barvu, ale také pro materiálový podklad matrice výtvarného závěsného obrazu. Bez nadsázky se dá prohlásit, že Jiří Bartůněk je malíř, který excelentně propojuje vrozenou citlivost a silnou intuici s vysokou inteligencí.

Většina projektů z posledních let spočívá v jeho racionální distanci. S lehkou nadsázkou komentuje a kritizuje dané systémy, přičemž je velice přesně kombinuje s osobními, často velice intimními příběhy. Ve svých konceptech bravurně šachuje s problematikou retrospektivy nebo bilancováním s tvorbou, jež by v případě autora byla i třeba na místě: svižně, bez křečovitého gesta se Jiřímu Bartůňkovi daří vypořádat se s odkazem modernismu a postmodernismu, který ho utvářel jako umělce, s balastem nashromážděným za léta pedagogického působení, s vlastní didaktickou obsesí, s níž vysvětluje svět, a zároveň je mu umožněno, bez trapného popadání dechu, glosovat současnou problematiku.

Markéta Oplištilová / Tvary času

Galerie Bunkr – Most zve na výstavu

Markéta Oplištilová / Tvary času

Zahájení se uskuteční v sobotu 25. dubna v 18°° (výstava potrvá do 22.5.2015).


Markéta Oplištilová (*1992) studuje na ústecké Fakultě umění a designu v ateliéru Přírodní materiály pod vedením akad. malíře Jaroslava Prášila. Ve svých projektech pracuje s využíváním různorodých sochařských přístupů, odklání se od klasických tradičních technik a hledá vlastní alternativní přístupy. Pro své procesuální objekty a instalace si intuitivně vybírá materiály, které jsou pro dané dílo nejpřirozenější. V jejích úvahách a přemýšleních nad uměleckým dílem se opakují termíny: cykly, vztahy, hmota a prostor. V současné době se zabývá proměnlivými jevy v podobě chemických a fyzikálních procesů.

Instalace v galerii Bunkr je vytvořena pro daný prostor – protiletadlový kryt. Projekt reaguje na původní funkci prostoru, jeho genia loci, a zároveň jej jemným způsobem přetváří v přirozený „přírodní“ prostor utvářený v čase. Ze stropu úkrytu postupně odkapávají ve slabých proudech kapaliny, které se postupným srážením proměňují. V galerii se samovolně vytvaří nová živoucí forma sílící každým dnem na základě prostorové podmíněnosti tohoto místa a času.